Předposlední den školního roku se již tradičně nese v duchu loučení s žáky, které známe nejdéle, nejvíce a s nimiž jsme prožili nejdelší čas – s deváťáky. Dlouhých devět let je učíme, usměrňujeme, řešíme starosti, ale také se s nimi radujeme a prožíváme s nimi příjemné okamžiky… Čím jsou starší, tím už jim více rozumíme a oni nám. Víme, co od nich můžeme čekat a oni to vědí o nás, vše už tak nějak v pohodě funguje, plyne a pak nastává okamžik, kdy se s nimi musíme rozloučit. Bývají to chvíle emotivní, plné vzpomínek, slziček a loučení. Nejinak tomu bylo i letos. Pan ředitel zahájil akci úvodním slovem a pak už to rozjeli naši hudebníci, pan učitel Čápek a paní učitelka Vaisová. Nachystali krásné hudební rozloučení, které prokládali žáci svými třídními proslovy, v kterých zavzpomínali na průběh školní docházky. Plná tělocvičná žáků, učitelů a vychovatelek jen podtrhla slavnostní okamžik a přátelskou atmosféru, kterou tentokrát ještě znásobil jeden silný moment, kdy paní učitelky pod taktovkou kolegyně Kašpárkové zazpívaly upravenou píseň „Naši milí žáci“. Ten, kdo do této chvíle ještě zvládl zamáčknout slzy, už po dozpívání posledního taktu také podlehl emocím.
Po překrásném slavnostním rozloučení nastal prostor pro další tradiční akci – volejbalové klání „Učitelé proti žákům“ nebo spíše „Učitelé pro své žáky“. Letošní zájem o tento „turnaj“ byl enormní, z kapacitních důvodů jsme museli rozdělit turnaj na dvě části, aby se dostalo na všechny diváky z řad žáků druhého, ale i prvního stupně. Přátelská atmosféra se přenesla i do sportovního počinu a vše zahájila hra družstva třídních učitelů 9. ročníků, doplněného o další kolegy a kolegyně. Po dvousetové „bitvě“ nastoupilo družstvo volejbal aktivně hrajících deváťáků, kteří už mají mnoho volejbalových zkušeností. Při nominacích už sáhli učitelé mezi tělocvikáře a během tří setů byla k vidění velmi vyrovnaná hra, plná krásných herních momentů.
A jak to všechno dopadlo? Vlastně ani nevím, kolik to bylo na sety, kolik bodů které družstvo nasbíralo… V tento den to bylo úplně nepodstatné. Mnohem podstatnější bylo, že celá akce byla důstojným a přátelským rozloučením s našimi deváťáky.
Přejeme vám, ať se vám na nové škole daří, ať navážete na úspěchy ze své „alma mater“, ať máte v nových školách stejně ochotné učitele, kteří to s vámi budou myslet stejně dobře, jako u nás.
Mějte se krásně a nezapomeňte na svou „základku“ – ZŠ Dvorskou!!!
Za kolektiv učitelů Martin Weinhöfer
