V hodinách zeměpisu jsme se s žáky 9. A pustili do aktivity, která na první pohled vypadala jednoduše. Stříhání papíru, pár geometrických tvarů a počítání bodů. Ve skutečnosti se ale během dvou vyučovacích hodin odehrál velmi věrný model toho, jak funguje dnešní svět. Žáci si totiž prakticky vyzkoušeli mezinárodní dělbu práce, význam mezinárodních smluv i to, proč státy mezi sebou obchodují.
Na začátku byli žáci rozděleni do šesti skupin, které představovaly různé typy států. Dvě skupiny reprezentovaly bohaté industrializované země, dvě státy se středními příjmy a dvě chudé země. Každá z nich měla odlišné podmínky. Bohaté země měly dostatek nástrojů a mohly pracovat přesně, chudé měly naopak dostatek surovin, ale téměř žádné vybavení.
Úkolem všech bylo během stanoveného času vyrábět papírové tvary podle přesného zadání. Každý tvar měl svou bodovou hodnotu a uznávaly se pouze správně vyrobené kusy. Už v první fázi, kdy nebylo dovoleno obchodovat, se ukázalo, jak zásadní roli hrají výchozí podmínky. Některé skupiny produkovaly velké množství nepřesných, a tedy neuznaných výrobků, jiné naopak zvládly jen malé množství, ale kvalitně. Efektivita byla nízká a frustrace poměrně vysoká.
Zlom přišel ve druhé fázi, kdy se pravidla změnila a státy mezi sebou mohly obchodovat. Najednou bylo možné půjčovat si nástroje, prodávat papír nebo se domlouvat na spolupráci. Žáci dostali prostor uzavírat „mezinárodní dohody“ a hledat strategii, jak získat co nejvíce bodů.
A právě tady se aktivita naplno rozjela. Skupiny začaly přemýšlet ekonomicky. Některé státy se specializovaly jen na jeden typ tvaru, jiné se zaměřily na obchod se surovinami. Chudé země, které měly dostatek papíru, se najednou staly důležitými partnery. Bohaté země zase nabízely přesnost a technologii. V momentě, kdy se zástupci jednotlivých „států“ propojili a začali spolupracovat, se práce výrazně zefektivnila a výsledky byly nesrovnatelně lepší než v první části.
Následná diskuze byla možná ještě důležitější než samotná hra. Žáci sami pojmenovávali, že podmínky nebyly na začátku spravedlivé, že některé státy měly výhodu a jiné musely hledat cesty, jak ji vyrovnat. Společně jsme se bavili o tom, proč mezi sebou země obchodují, jak vznikají ceny nebo proč jsou některé státy bohatší než jiné. Velmi přirozeně se dostali i k tomu, že obchod může pomáhat chudším zemím, ale zároveň není vždy úplně spravedlivý.
Celá aktivita ukázala jednu zásadní věc. Teoretické pojmy, jako je mezinárodní dělba práce nebo globalizace, mohou působit abstraktně. Jakmile si je ale žáci sami prožijí, dávají jim mnohem větší smysl. Díky jednoduché simulaci si deváťáci vyzkoušeli, že svět není jen o tom, kdo má kolik zdrojů, ale především o tom, jak s nimi dokáže pracovat a spolupracovat s ostatními.
A přesně v tom spočívá síla podobných aktivit. Nejde jen o zapamatování pojmů, ale o pochopení souvislostí, které si žáci odnesou i mimo školní lavice.
9. A a Mgr. Řezníková Aneta
