…je název ukrajinské národní pohádky, kterou mají třeťáci v čítance jako text pro dramatické čtení. Jenže… Mým žákům nestačilo text jen přečíst. Ale přišli s myšlenkou, že by chtěli tuto pohádku zahrát jako divadlo. A protože už měli zkušenosti z druhé třídy, dostali moji plnou důvěru k tomu, aby si vše pěkně od začátku zorganizovali a nacvičili sami. Tak začala mnohahodinová práce – rozdělení rolí, učení se textu zpaměti, režírování, hraní, práce s prostorem, výroba masek a kulis,…
Divadlo by však nemohlo existovat bez diváků. Veřejnou generální zkoušku zhlédli naši kamarádi ze 3. C, 2. C a paní vychovatelky. Pohádka se líbila a děti se těšily na odpoledne, kdy měli do naší třídy přijít na představení rodiče. Odpoledne praskala naše třída ve švech, jelikož přišli i někteří prarodiče a sourozenci. Malí herci sklidili obrovský aplaus.
Další den dopoledne mohli naše krátké divadélko vidět ještě všichni prvňáčci, druháci a třeťáci. Dokonce se dostavili i šesťáci, kteří mají mezi herci sourozence. I od nich se herci dočkali zasloužených ovací.
Děkuji všem dětem za jejich energii a odvahu a rodičům za pomoc.
Mgr. Jana Horáková
