Konec května byl u žáků 8. ročníků spojen s integrovanou terénní výukou, jež se nám povedla obnovit po dvouleté odmlce vzniklé ve spojitosti s epidemií Covid. Ptáte se, čím je tato terénní výuka jedinečná od běžného vyučování ve školních lavicích? Tak zejména žáci aplikuji v terénu poznatky z přírodovědných předmětů – matematiky, fyziky, zeměpisu, chemie či biologie. Stačí uvést pár úkolů, které museli letos naši žáci řešit: mapování přehrady, aplikace Pythagorovy věty, orientační běh po stanovištích, vymezování geometrických útvarů, poznávání zpěvu ptáků prostřednictví mobilní aplikace, určování půdního druhu a jeho chemismu, výpočet rychlosti plovoucí lodičky, využití Archimedova zákona u tělesa ponořeného v kapalině, stanovení kapacit místních parkovišť a další tematicky zaměřené úkoly.
Toto však byla pouze první část výuky spojené s terénním zpracováním poznatků. Druhá část již probíhala v odborných učebnách, kde žáky čekalo zpracování odebraných vzorků a úkoly, u kterých bylo pro zpracování nutno využít digitální technologie. Veškeré poznatky poté žáci museli zpracovat do prezentací a ty pak ve skupinkách přednést před učitelskými komisemi. Finální trojice se pak zúčastnila závěrečného souboje „O pohár ředitele školy“. Letos ji tvořili tito žáci: 8. A – Šárka Pindryčová a Michal Mach; 8. B Veronika Helebrandová, Eliška Skotáková a Ivo Němec; 8. C – Elen Manová, Adam Feik a David Sedláček.
Věříme, že terénní výuka žáky bavila a přinesla jim zpestření a možnost získávat a ověřovat poznatky i mimo školní lavice. Navíc byli žáci postaveni před náročný úkol v podobě prezentování svých zjištěných závěrů před komisemi složenými z řad učitelů, což si žádá velkou dávku odvahy.
Můžeme si závěrem přát, aby už nám do naší tradice terénní výuky nepřišel žádný zásah, který by její konání přerušil, jelikož z blanenských škol jsme jediná, která této unikátní možnosti propojení poznatků s jejich praktickým využitím v přírodě využívá.
